Justiční kartel a nezákonné jednání soudkyně Mgr. Ivony Otrubové, JUDr. Písaříkové etc. etc.

Za tímto přípěvkem je odpověď ministra vnitra Milana Chovance na interpelaci poslance Martina Novotného, jaktože policajti nemají žánou právní normu na měření obsahu THC v konopí a postupují eufemnisticky řečeno velmi kreativně v oblasti trestního práva, coz je rozebráno věcně včetně důkazů kartelu a korupce na http://ustavnisoud.blogspot.cz/
1)     Jak je uvedeno ve spisu č.j. 39 Nc 1631/2012 u Okresního soudu v Olomouci, žalobci byla před zahájením řízení o omezení právní způsobilosti 4x  (v letech 2009 – 2012) zkonfiskována výzkumnická farma medical cannabis v Ospělově, byl 2 x odsouzen, z toho jednou pravomocně, dále 2 x obviněn s dalším obviněním za nedovolenou výrobu drog (konfiskace 2012) „na cestě.“
2)     Jak je uvedeno ve spise v  žádosti žalobce o vydání předběžného opatření Evropského soudu pro lidská práva dle čl. 39 Jednacího řádu ESLP k zastavení řízení č.j. 39 Nc 1631/2012, žalobce jako pravomocně odsouzený Krajským soudem v Brně č.j. 3 To 25/2011 (OS Prostějov 2 T 104/2010) za nedovolenou výrobu drog doložil Nejvyššímu soudu v dovolání č.j. 8 Tdo 1231/2011, viz http://www.nsoud.cz, že zákon o návykových látkách je ve věci výroby cannabis z unijního práva neúčinný- nevymahatelný, neboť novelizace zákona  o NL ve věci výroby cannabis nebyly notifikovány v souladu s právem Společenství.
3)     S ohledem na fakt, že právní argumentace žalobce doložitelná i ve výše uvedených internetových odkazech ( v češtině na www.konopijelek.cz v sekci Dokumenty a studie) a souhrnně na http://cannabis-dukazy.blogspot.cz/ může České republice způsobit mnohamiliardové škody na státním rozpočtu a vést k osvobození (nejen) žalobce v řadě dalších trestních řízení, Nejvyšší soud ČR jako povinný soud dle čl. 267 odst. 3 Smlouvy o fungování EU v řízení č.j. 8 Tdo 1231/2011 dne 27.10. 2011 vědomě mylně rozhodl v neprospěch žalobce, že nepoloží žalobcem žádané předběžné otázky Soudnímu dvoru EU, neboť zákon o návykových látkách není technickým předpisem a nepodléhá notifikaci, neboť transponuje nařízení ES, která se však transponovat nesmí, což ví student prvního ročníku práv!
4)     Kromě toho NS vědomě zapřel existenci judikátu SDEU Josemans a vlastního judikátu Brodská vylučující trestnost skutku žalobce, stejně jako zapřel existenci §§ 29  a 5, odst.5 zákona o návykových látkách v platném znění a dělal, že neumí český jazyk. Ustanovení, kterými se žalobce právně bránil, pak Česká republika změnila, abyse jimi nikdo hájit nemohl, žalobci však právo nepřiznala.
5)     Justiční kartel proti žalobci byl tak sebejistý, že Ústavní soud ČR v rozporu s vlastními nálezy sp. zn. II ÚS 1009/08 ze dne 08.01.2009.ve věci Pfizer, body 22 a 30, dále sp. zn. II. ÚS 1658/11 ze dne 29. 11. 2011 a sp. zn. II. ÚS 2504/10 ze dne 10. 9. 2012, které  potvrdily, že nepoložení předběžné otázky SDEU je porušením práva na zákonného soudce a práva na spravedlivý proces, v ústavní stížnosti žalobce na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR č.j. 8 Tdo 1231/2011 také vědomě mylně rozhodl, a to dne 13. 4. 2012 pod č.j. II. ÚS 664/2012, viz http://nalus.usoud.cz/, že zákon o návykových látkách není technickým předpisem a nepodléhá notifikaci, neboť transponuje nařízení ES, která se však transponovat nesmí, současně pak odmítl zrušit § 283 – 287 trestního zákoníku pro hrubý rozpor s mnoha čl. Listiny základních práv a svobod, přestože soudní znalci doložili nejen ústavnímu soudu, ale i nižším soudům, policejnímu prezidentovi, státním zastupitelství, vládě a dalším, viz http://soudniznalec.blogspot.cz/ spáchání zločinů proti lidskosti jednáním orgánů činných v trestním řízení proti žalobci a zejména pak těžce nemocným členům výzkumu s charakterem §§ 401 nebo minimálně 149 trestního zákoníku, což je rovněž obsaženo ve spisu č.j. 39 Nc 1631/2012.
6)     K obludnosti a cynismu justičního kartelu doložme, že takto Ústavní soud ČR jednal i v dalších ústavních stížnostech žalobce obviněného za nedovolenou výrobu drog v řízeních č.j. V.ÚS 4859/12, II. ÚS 1311/13 a II.ÚS 289/14 a na vědomě mylné rozhodnutí Nejvyššího soudu č.j. 8 Tdo 1231/2011 odkazoval.
7)     Na konci května 2012 pak byl synchronně OS Praha 1 (6 T 21/ 2012) a OS Prostějov (2 T 65/2011) k trestním řízením proti žalobci osloven těmito soudy olomoucký soudní znalec MUDr. Jiří Bilík k vypracování znaleckého posudku na žalobce pro jeho výše uvedená trestní řízení související s výzkumem a poskytováním cannabisterapie. Znalec pak na počátku července 2012 ve znaleckém posudku uvedl, což nelze než parafrázovat, že žalobce trpí světově ojedinělou duševní chorobou, kdy mu v době od dubna do září, když roste cannabis, zcela vymizí rozlišovací, ovládací a rozpoznávací funkce a žalobce nechápe, že páchá trestný čin. Jak je ve spisu č.j. 39 Nc 1631/2012 doloženo ve vyjádření znalce MUDr. Jiřího Bilíka žalobci dne 13.7.2012, posudek napsal tak, jak si myslel, že se s žalobcem dohodli, aby uklidnil těžkou stresovou situaci žalobce a de facto jej tak vyvinil z trestních řízení, což žalobce v žádném případě nežádal.
8)     Dne 1.8. 2012 si OS Praha 3 pro zcela nepatřičné řízení žalobce proti zaměstnavateli č. j. 20 C 2/2012 JUDr. Markétou Písaříkovou, která nebyla  v daném řízení u daného soudu zákonným soudcem, vyžádala u OS Prostějov posudek znalce MUDr. Jiřího Bilíka, aby žalobce znevěrohodnila, a to za situace, kdy ze spisu věděla, že žalobcem žalovaný zaměstnavatel způsobil škody přes 1 milion korun, což je doložitelné ze spisů a žalob proti zaměstnavateli u OS Praha 3 č.j. 18 NC 5655/2011, 20 C 178/2011, 20 C 2/2012,  23 C 136/2013, 21 C 317/2013 + 134 EX 20124/14-022, z toho rodině žalobce škodu ve výši cca 600.000,- Kč.
9)     Dne 29.8.2012 tento posudek znalce MUDr. Jiřího Bilíka u OS Praha 3 ze spisu č. j. 20 C 2/2012 v hrubém rozporu se zákonem a v neprospěch žalobce celý zkopíruje neoprávněná osoba Mgr. Naomi Zamazalová, která, jak OS Praha 3 věděl a znal od žalobce a jeho rodiny od konce roku 2011, způsobila žalovanému a jeho rodině statisícové škody a po vědomém způsobení úpadku a zneužitím funkce při hospodaření svěřeného majetku zaměstnavatele tohoto dne 28.8:2012 bez likvidace opustila.Blíže viz http://edicepetlice.blogspot.cz/
10)  Dne 4.9.2012 JUDr. Markéta Písaříková dle důkazu č.j. 20 C 2/ 2012-78 u OS Praha 3 dává podnět OS Prostějov (následně dle bydliště žalobce OS Olomouc) k zahájení řízení o omezení způsobilosti k právním úkonům žalobce a přestože není zákonným soudcem bez udání důvodu ruší dlouhodobě naplánovaný termín soudního řízení dne 2.10.2012 ve věci žaloby žalobce vedené pod č.j. 20 C 2/2012!
11)  OS Olomouc dne 12.10.2012 zahájil řízení o omezení způsobilosti žalobce k právním úkonům pod č.j. 39 Nc 1631/2012.
12) Přes protest soudního znalce MUDr. Jiřího Bilíka ze dne 28.10.2012 doložený ve spisu, že justice jeho posudek na žalobce zneužila a že on se nikde nevyjadřoval a ani by nikdy nezpochybnil právní způsobilost žalobce a řady dalších protestů doložených ve spisu, soud ignorující  §§ 103 a 114 odst. 1 a 2 zákona č. 99/1963 Sb., o.s.ř. v řízení pokračoval
13) Soud dne 25.2.2013 pod č.j. 39 Nc 1631/2012- 135 ustanovil znalcem pro znalecké zkoumání žalobce MUDr. Petra Hřibňáka.
14) Přestože žalobce dne 28.2.2013 v souladu s § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb. podal námitky k osobě znalce, soud se nimi v rozporu s výše uvedenými ustanoveními vůbec nezabýval a nevydal žádné rozhodnutí a strpěl bez jakékoliv námitky, že znalec  vůbec nerespektoval nařízení soudu posudek vyhotovit do 1 měsíce, když znalec vyčkal těžkého zdravotního poškození žalobce jeho lékařkou MUDr. Silvií Musilovou (těžká deprese způsobená podáváním antipsychotik), což bylo soudu rovněž doloženo a je uvedeno na titulní straně http://silvia-musilova.blogspot.cz/
15) Teprve dne 26.7. 2013 v době těžké nemoci žalobce zkoumal uvedený námitkami obdařený znalec, tzn. 5 měsíců od ustanovení soudem.
16) V době těžkého onemocnění do cca listopadu 2013 pak žalobce nebyl dne 26.9.2013 schopen vyvrátit nepravdy znalce MUDr. Petra Hřibňáka v posudku na žalobce, stejně tak nebyl schopen se účinně bránit v celém závěrečném řízení č.j. 39 Nc 1631/2012 dne 26.9.2013.
17) Dodejme, že stejně tak se nebyl žalobce schopen v době těžké nemoci právně bránit ustanovení ochranné léčby dne 6.8.2013 OS Prostějov namísto odškodnění za porušení zákona proti žalobci.
18) Vzhledem k tomu, že je jednoznačná příčinná souvislost mezi nepoložením předběžných otázek SDEU a porušením zákona Nejvyšším a Ústavním soudem a řízením č.j. 39 Nc 1631/2012, jehož jedinou snahou bylo žalobce odborně, profesně a lidsky zdiskreditovat,  poškodit a vyhnout se tak náhradě škod za  škody na výzkumu, členech výzkumu, podal předběžné otzky SDEU